PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Velikonoce [ Lidové tradice ]

Skončil pochmurný půst, přišlo jaro a sním nová naděje. Velikonoce patřily k největším svátkům v roce, tak se hodně peklo, vařilo.

V chalupě se čistilo, pořizovalo se nové nádobí. Na panské tabuli se o velikonocích servíroval beránek, z horských salaší jej poddaní odváděli již v 16. a 17. století.Na zelený čtvrtek nastal velký půst a vládl až do Bílé soboty, do zvonění zvonů, které od Zeleného čtvrtku byly zticha. Hospodyně vařily polévky zasmažované lojem nebo máslem, zeleninové omáčky s brambory, čočkou a k tomu všemu vejce.obcí s velkým rámusem přešli hrnkaři. Už předtím si zvolili svoje dva pány, své vůdce, a potom se seřadili do dvojstupu. Na Zelený čtvrtek po třikrát obešli celou vesnici. Na velký pátek se rozdělili na dvě skupiny a každá obešla jeden konec obce a v něm každou usedlost. Na Bílou sobotu obě skupiny vybíraly dům od domu vajíčka. Vajíčka skládali do proutěného koše. Vybralo se i něco peněz. Na konci vsi si sedli a začali se o výslužku dělit. Skoro každé dělení skončil rvačkou. Časně ráno, ještě před východem slunka, přicházeli na Velký pátek lidé všeho věku k potokům, aby se omyli v tekoucí vodě. Tak si prý uchránili zdraví na celý rok.

Omyla se i máselnice i díže a potom prý nemělo chybět másla a chleba. O Velkém pátku byl půst největší.I ten největší kuřák si nezapálil, nepila se kořalka, muži nespávali se ženami. Jídlo se odbylo kouskem chleba. Pilně se však peklo.O velikonoční neděli se v kostele světily pokrmy, obvykle pečivo, vejce, uzené maso, na jižním Valašsku i víno. Do kostela je chlapci přinášeli v červených, zelených, žlutých a bílých šátcích a rozprostřeli je na stupeň oltáře. Každý se snažil zabrat co nejvíce místa, aby na pokrmy dopadlo co největší množství svěcené vody, aby se dobře urodilo. Obřadním velikonočním jídlem bylo pečivo se zapečenou klobáskou, uzeným masem a vždy s vejcem. Světilo se až po hrubé mši .Po posvěcení se s uzlem jídla rychle pospíchalo domů. Světilo se maso, vejce, pečivo.

V obcích kolem Vsetína se ještě ve čtyřicátých letech 20. století uchovala cigánská obchůzka v noci před pomlázkou. Mládenci, převlečení za cikány a cikánky, a ty cikánky měly s sebou figurínu cigánčete, přišli pod okno a spustili jakoby po cikánsku. Hlasitě se hádali, napodobovali křik děcka. Probuzení sousedé jich obdarovali slaninou a vejci, jen aby se toho rámusu zbavili.

O pondělní pomlázce byli chlapci obdarování vejci a pečivem - jidáši, vdolečky. Na Vizovicku se jedno vajíčko nechalo pro kravaře a dostal je až při prvním výhonu dobytka na pastvu. Po Velikonocích přišel ,,Juří a odemknúl zem", její plodivou sílu, a po svatém Jiří tajemná filipojakubská noc v předvečer prvního máje. Chlapci v ten večer stavěli svým vyvoleným máje a u jednoho zvlášť hezkého děvčete se sešli na hostinu. Děvčata přinesla buchty, chlapci se postarali o pivo a kořalku. Koncem května se máj kácel. Do rozkvetlé jarní přírody spadal církevní svátek, lidově zvaný boží tělo.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 10.05.2004 v 11:31 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA